Koněpruské jeskyně - 03.09.2006
Koněpruské jeskyně jsou zatím největším objeveným jeskynním systémem v Čechách. Nachází se ve středočeském kraji na Berounsku u obce Koněprusy (při dálnici a železnici z Prahy do Plzně, 30 km jihozápadním směrem od Prahy a přibližně 12 km od Karlštejna).
Jeskyně jsou od roku 1959 přístupné veřejnosti a návštěvnící mohou obdivovat krápníkovou výzdobu ve dvou zpřístupněných patrech. Na celkem 8 zastaveních se dozvíte informace o jeskyních, jejich vzniku, jeskyní výzdobě a spoustu dalších zajímavostí. Koněpruské jeskyně jsou zatím největším objeveným jeskynním systémem v Čechách. Nachází se ve středočeském kraji na Berounsku u obce Koněprusy (při dálnici a železnici z Prahy do Plzně, 30 km jihozápadním směrem od Prahy a přibližně 12 km od Karlštejna).
Jeskyně jsou od roku 1959 přístupné veřejnosti a návštěvnící mohou obdivovat krápníkovou výzdobu ve dvou zpřístupněných patrech. Na celkem 8 zastaveních se dozvíte informace o jeskyních, jejich vzniku, jeskyní výzdobě a spoustu dalších zajímavostí.
Koněpruské jeskyně leží v chráněném území Český kras ve vrchu Zlatý kůň u obce Koněprusy nedaleko u Berouna. Byly objeveny v roce 1950 při těžbě vápence, záhy začaly výzkumy a byly objeveny další části jeskyní včetně zvířecích kostí a archeologických nálezů, pro veřejnost byly zpřístupněny až v roce 1959 a dnes představují nejdelší známý jeskynní systém v Čechách. Vznikly činností vod, které drenovaly vápencovým masívem a vytvořily systém tří jeskynních pater (jejich převýšení činí více než 70 metrů) s bohatou výzdobou. Veřejnosti je přístupné patro střední a svrchní. Hlavní modelace jeskynních prostor proběhla před 25 - 30 miliony lety a nejstarší dochovaná výzdoba je starší více než 1 milion let - tzv. Koněpruské růžice, které jsou unikátní nejen stářím ale také složením, neboť kromě kalcitu navíc obsahují opál. Jeskyně také pravděpodobně sloužila jako úkryt různým živočichům, jiní propadli do podzemí komíny, které v určitých obdobích propojovaly podzemní prostory s povrchem. Ve svrchním patře pak byla v 15. století provozována tajná penězokazecká dílna, kde mohlo být vyrobeno
Jeskyně jsou podzemní dutiny převážně protáhlého tvaru a mohou tvořit jak velmi krátké jeskyně tak velké členité často několika patrové jeskynní systémy. Jeskyně vznikají převážně v krasových oblastech tedy v oblastech, které jsou tvořeny propustnými horninami např. vápenci nebo dolomity. Tato území jsou specifická typem reliéfu, hydrogeologickými poměry a tvorbou podzemních prostor. Při vzniku jeskyní v krasových oblastech hraje dominantní roli voda, která v sobě rozpouští oxid uhličitý z atmosféry a popř. z půdního vzduchu. Tím se z vody stává slabá kyselina uhličitá, která vniká do krasových komplexů nejčastěji po systému puklin a má schopnost tyto horniny rozpouštět - korodovat. Takto se prostory postupně zvětšují. Pokud se do jeskynní dostává voda, která v sobě transportuje úlomkový materiál (např. podzemní tok), pak chemickému rozpouštění výrazně napomáhá i erozivní činnost vody. Vody vnikající do podzemních prostor také mohou unášet jílovité částice (např. kalné povodňové vody) a
Prvotní tenké a duté stádium stalaktitu o konstantním průměru. Protože voda protéká vnitřkem roste brčko pouze do délky a vzhledem k jiným krápníkům velmi rychle.
Jeskyně
Podzemní dutiny převážně protáhlého tvaru a mohou tvořit jak velmi krátké jeskyně tak velké členité často několika patrové jeskynní systémy.
Jeskynní dóm
Rozsáhlá jeskynní dutina, v převážné míře vznikající vodní korozí na křížení dvou puklin, popř. zlomových ploch.
Komín
Vertikální nebo velmi příkře ukloněná chodba, která vystupuje ze stropu jeskyně.
Koroze
Vodní chemické rozpouštění, které postihuje krasové horniny. Voda v sobě rozpouští oxid uhličitý, dochází k částečné disociaci a voda se následně chová jako kyselina a tyto horniny rozpouští.
Kras
Název odvozen od názvu slovinského horstva. Jedná se o území krasovými horninami, jejichž rozpouštěním - korozí vznikají jak povrchové - EXOKRAS, tak podpovrchové krasové jevy - ENDOKRAS. Je charakteristický svoji specifickou morfologií a hydrogeologickým režimem. Na první pohled se jedná o suchá území vzhledem k tomu, že vody v tomto území jsou soustředěny pod zemským povrchem.
Pisolity
Drobné hráškovité útvary sintru, které mohou pokrývat dna a stěny jeskyní. Vznikají odpařováním vody ze vzlínajících roztoků
Propast
Vertikálně orientovaná jeskyně ústící na zemský povrch, popř. do dna jeskyně, u níž převažuje vertikální rozměr nad horizontálním.
Sintr
Krystalická podoba chemicky vysrážených roztoků (v případě krasových oblastí se jedna o vápnité roztoky) z mineralizované vody. V jeskyních mohou tvoři různé náteky, krápníky, záclonky a jiné typy jeskynní výzdoby.
Stalagmit
Krápník rostoucí ze dna či stěny jeskyně vzhůru. Vzniká v místech skapu krasové vody. Na hlinité počvě se před vznikem krápníku vytváří tzv. egutační jamka.
Stalagnát
Sloup, který vznikne srůstem stalagmitu a stalaktitu.
Stalaktit
Krápník rostoucí od stropu popř. ze šikmé stěny v místech výstupu vodních roztoků do volných jeskynních prostor.
Záclona
Splývavý plochý stalaktit, který je často zohýbaný do podoby závěsu. Vzniká stékáním krasové vody po stropním žebru, římse, apod. Může mít vroubkované až zoubkované okraje.
pokud jejich unášecí schopnost klesne mohou se z nich částice usazovat a vytvořit tak např. jílovité sedimenty. Pokud se voda s chemicky rozpuštěnou horninou dostane do již volných prostor začínají minerální látky z vody krystalovat v podobě sintrů a tvoří se tak jeskynní výzdoba např. krápníky (odkapáváním vody ze stropu), pisolity (vzlínáním vody ze stěn) atd. Během vývoje krasové oblasti také může dojít i k několikanásobnému přemodelování prostor, což ztěžuje stanovení doby vzniku částí nebo celých jeskyní.
...a něco na závěr.
Velice příjemná průvodkyně.Vstupné přiměřené,ceny občerstvení a suvenýrů jsou přijatelné.